Literární archiv Památníku národního písemnictví - Plajner Rudolf

Vyhledávání:
Rudolf Plajner
(1901-1987)


Narodil se 5. dubna 1901 v Prostějově, zemřel 23. června 1987 v Jílové u Prahy. Pocházel ze sedmi dětí, otec František Plajner pracoval jako tovární krejčí, matka Jenovéfa zemřela, když Rudolfu Plajnerovi byly čtyři roky. Otec se později oženil s její sestrou.
Po absolvování reálky v Prostějově studoval Rudolf Plajner na fakultě elektroinženýrství brněnské techniky, od roku 1920 matematiku a fyziku na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1926 získal titul doktora přírodních věd. To už byl dva roky středoškolským profesorem na zemské vyšší reálce v Prostějově.
V témže roce se oženil s Vlastou Sokolovou, s níž měl dva syny. Třicet let žili v  Holešově - na zdejší zemské reálné gymnázium byl Rudolf Plajner přeložen v roce 1929 a s  roční přestávkou (školní rok 1938/39 strávil na spolkovém reálném gymnáziu v Praze - Dejvicích) tu působil až do roku 1946, poslední rok pak jako správce této školy a předseda okresního národního výboru.
V roce 1946 byl ministerstvem školství uvolněn pro práci v Junáku, po jehož likvidaci se v roce 1949 vrací k práci středoškolského učitele. Během pěti let vystřídal šest škol v  Holešově a okolí, až od roku 1954 mohl učit v místě svého bydliště. Od 1. září 1959 byl přeložen na osmiletou střední školu ve Vraném nad Vltavou a žil střídavě v Praze a v obci Luka pod Medníkem nedaleko Jílového u Prahy. V roce 1961 odešel do důchodu.
Od svých patnácti let pracoval aktivně ve skautském hnutí. Byl velmi oblíben a měl velkou autoritu. Za svou činnost získal řadu vyznamenání, ale dočkal se i pronásledování – za  okupace, hlavně však v padesátých letech. V období 1948 - 1968 se také nesměl zajímat o  mimoškolní výchovu dětí a mládeže a publikovat. V roce 1969 byl zvolen náčelníkem obnoveného Junáka, který ukončil svou působnost v roce 1970. Rudolf Plajner se pak podílel na budování Pionýrské organizace a Socialistického svazu mládeže a v roce 1977 se pro  pokročilý věk vzdal veřejné činnosti.
S mnoha spolupracovníky se věnoval dějinám skautingu u nás, shromáždil velkou dokumentaci, z níž vytvořil přehled dějin Junáka v Čechách. Tyto materiály tvoří hlavní část písemné pozůstalosti Rudolfa Plajnera. Literární archiv Památníku národního písemnictví ji získal přímo od R. Plajnera a jeho rodiny. Důležitou součástí jsou i materiály týkající se A.  B.  Svojsíka.
Písemná pozůstalost Rudolfa Plajnera je uložena ve 12 archivních kartónech pod  přírůstkovými čísly v  rozmezí 58/80 - 86/90. Zahrnuje období 1892 - 1980.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace