Literární archiv Památníku národního písemnictví - Riegrová-Palacká Marie

Vyhledávání:
Marie Riegrová-Palacká
(1833-1891)

Narodila se 18. dubna 1833 jako druhé dítě Františka Palackého a Terezie, rozené Měchurové. Dostalo se jí všestranného vzdělání. Kromě rodičů měli na její výchovu vliv Bolzanovi žáci, zejména P. František Schneider, který byl jejím učitelem náboženství. Uměla výborně nejen německy, ale i francouzsky, neboť rodina trávila mnohé zimy v Nizze, kde mladá Marie Palacká navštěvovala francouzské školy.
15. srpna 1853 se provdala za JUDr. Františka Ladislava Riegra. Měla s ním dvě dcery, Marii (provdanou r. 1874 za Václava Červinku), Libuši (r. 1888 provdanou za Albína Bráfa) a syna Bohuslava (pozdější profesor na právnické fakultě UK v Praze).
Vliv Bolzanových myšlenek se projevil ve všestranné filantropické činnosti Marie Riegrové. První velkou akcí se stala národní loterie ve prospěch Zdeňky Havlíčkové. V listopadu r. 1861 vydal nově ustavený Sbor paní k uskutečnění národní loterie pro Zdeňku Havlíčkovou provolání, vyzývající k příspěvkům na loterii ve prospěch vychování a zaopatření osiřelé Zdeňky Havlíčkové. Marie Riegrová přijala ve Sboru obtížnou funkci pokladní a zároveň rozesílala losy na různá místa Čech a Moravy. Ze všech 124 241 losů prodala Marie Riegrová více než třetinu. Čistý výnos loterie byl 23 887 zl. 57 kr. a celkem odvedl Sbor paní na hotovosti 25 754 zl. 11 kr. Nevyzvednuté a nevyhrané dary byly odevzdány Svatoboru. Ve fondu Marie Riegrové se zachovaly četné doklady a korespondence, dokumentující její činnost ve Sboru paní k uskutečnění národní loterie pro Zdeňku Havlíčkovou v letech 1861 - 1862.
Kromě toho se Marie Riegrová v roce 1863 účastnila na sbírkách pro chrám sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a při vydávání Zlaté knihy dívek českých v Písku. Měla též velký podíl na reorganizaci tehdy jediného ženského spolku - spolku paní sv. Ludmily. Jeho hlavní náplní byla do té doby podpora chudých vdov. Spolupůsobení Marie Riegrové byly v roce 1865 vypracovány nové stanovy spolku a byl též rozšířen počet jeho členek. Rovněž byl přijat její návrh na zřízení dívčí průmyslové školy (otevřena 9. 5. 1865) a Marie Riegrová byla zvolena jednatelkou spolku.
Marie Riegrová pečlivě studovala zahraniční, především francouzskou literaturu, věnovanou filantropické činnosti. Sama byla autorkou četných článků a studií zabývajících se dobročinností a dívčími průmyslovými školami.
Věnovala se i péči o malé děti. Pomáhala zřizovat opatrovny a mateřské školy. Zde prosazovala spíše francouzské vzory před německými. V roce 1869 byla zvolena předsedkyní komitétu dam, který i v pozdějších letech zabezpečoval chod opatroven a školek. (R. 1876 přijal komitét název Výbor paní pro městské mateřské školy a opatrovny.) Riegrová organizovala též podpory pro chudé matky a jejich novorozence. (Po její smrti byl na její památku založen fond Marie Riegrové-Palacké pro podporu chudých novorozenců a jejich matek). Marie Riegrová usilovala též o zřízení městských jeslí. Od skromných počátků v 60. letech dosáhlo úsilí Marie Riegrové a ostatních členek komitétu značných úspěchů. Koncem roku 1890 mu bylo svěřeno 16 mateřských škol a opatroven, 2 jesle s oddělením pro kojence, 5 jeslí pro děti od 1 do 3 let a také podpora matek a jejich novorozenců v různých čtvrtích města.
Vedle filantropických pohnutek měly snahy Marie Riegrové ještě národní význam. Byla si plně vědoma nebezpečí, které české národnosti hrozilo šířením německých „dětských zahrádek“.
Svoji humanitní činnost završila Marie Riegrová snahou o zřízení dívčí průmyslové školy a péčí o odborné vzdělání dívek. V 80. letech usilovala o praktické doplnění všeobecného vzdělání dívek na vyšší dívčí škole a o vyučování nemajetných dívek ručním pracem na pokračovací dívčí městské škole. Tato činnost vedla Riegrovou opět ke studiu literatury a ke korespondenci se zahraničními odborníky. V roce 1882 jí byl svěřen dozor na vyučování ručních prací na vyšší dívčí škole. S jejím přispěním byla v letech 1884 - 1885 zřízena dvouletá dívčí pokračovací škola. Zasadila se i o vznik školy uměleckého vyšívání.
V roce 1886, když se začaly zřizovat útulky pro školní mládež, byla jmenována městskou radou členkou komise pro útulky a místní dozorkyní hradčanských školních útulků.
Na počátku roku 1891 odjela Marie Riegrová se svým mužem do Říma. Zde 29. března zemřela. Její tělo bylo převezeno do Čech a pohřbeno v rodinné hrobce v Lobkovicích.
Písemná pozůstalost Marie Riegrové-Palacké byla získána Národním muzeem v roce 1935. Zde je i nadále uložena v pozůstalosti Františka Ladislava Riegra vzájemná korespondence Marie Riegrové-Palacké s Františkem Palackým, Terezií Riegrovou a Františkem Ladislavem Riegrem. V literárním archivu je osobní fond Marie Riegrové-Palacké uložen v 5 archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 248, 380/33 a 300/35. Vedle fragmentu korespondence přijaté (3 dopisy Františka Palackého), cizích dokladů a rukopisů obsahuje zejména doklady a korespondenci spojenou s činností Marie Riegrové ve Sboru paní k uskutečnění národní loterie pro Zdeňku Havlíčkovou. Fond zahrnuje období 1850 - 1887.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace