Literární archiv Památníku národního písemnictví - Rudlová Helena

Vyhledávání:
Helena Rudlová
(1897-1965)

Narodila se 12. ledna 1897 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřela 14. listopadu 1965 tamtéž.
Absolvovala uměleckoprůmyslovou školu v Praze, poté byla rok v Paříži. Po návratu vyučovala kreslení a vyšívání na Vesně, průmyslové škole pro ženská povolání v Hořicích. Jako odborná učitelka zůstala na téže škole i po její změně na vyšší sociální a později pedagogickou školu. Věnovala se péči o mládež, za druhé světové války aktivně pracovala v odboji (byla držitelkou tří vyznamenání), rovněž byla soudkyní z lidu.
Od studentských let uveřejňovala v různých novinách a časopisech básně. Její první knížka veršů Zpěv země vyšla v roce 1933, podruhé pak jako novoročenka průmyslové tiskárny s ilustracemi Karla Svolinského. Další sbírka Dvanáct v kruhu vyšla v roce 1947.
Práce v sociální škole ji inspirovala k napsání první knihy pro děti Strýc Jakub a Petříček, za niž získala třetí cenu v soutěži o dětskou knihu a která vyšla v Ottově nakladatelství s ilustracemi Jiřího Trnky v roce 1948. V roce 1962 ji pak vydala Artia v německém překladu Hildy Leitnerové, o rok později vyšel překlad francouzský a holandský, jednalo se i o vydání ve švédštině.
Druhá práce pro mládež - Vítr pouště a Zlaté ptáče - získala první cenu v soutěži Dědictví Komenského a vyšla v roce 1948. Její pokračování Země pod horami zůstalo v obsáhlém rukopisném fragmentu, stejně jako román pro dospělé Ulička Pod svatou Trojicí.
Ve výčtu zájmů Heleny Rudlové nelze zapomenout na divadlo, které nejen ochotnicky hrála, ale pro něž i psala. Její hry Tři ženy a láska a Dům kupce Jakuba hrálo ve třicátých letech pražské divadlo Akropolis. Další hry pro dospělé i množství loutkových her pro děti hrála ochotnická divadla.
Helena Rudlová byla známa i jako sběratelka lidové slovesnosti. Sbírala písně, pohádky i pověsti, spolupracovala s Československým rozhlasem v Hradci Králové; cenná je sbírka Jaro a léto na Hořicku - záznam krajových zvyků, písní a tanců. Hudební úpravu sebraných písní obstarávali dr. Zeis, prof. Juranka a skladatel M. Šimek.
V péči o mládež pracovala Rudlová hodně s romskými dětmi. To ji přivedlo ke zpracování některých motivů cikánského folklóru. Výsledkem této činnosti je román Imruška a smrt a knížky Cikánský smích a nedokončený Cikánský pláč.
V pozůstalosti Heleny Rudlové je zachována cenná korespondence s Albertem Pražákem a americkým virtuosem českého původu Bohumírem Krylem. Nejpodstatnější část fondu tvoří rukopisy vydaných i nevydaných prací, často v několika verzích, které dokládají tvůrčí postup autorky.
Pozůstalost byla získána koupí od rodiny v roce 1984 a je uložena ve 27 archivních kartónech pod přírůstkovými čísly 27, 115/84. Zahrnuje období 1838 – 1965.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace