Literární archiv Památníku národního písemnictví - Sedlák Josef Marcel

Vyhledávání:
Josef Marcel Sedlák
(1895-1964)

Narodil se 7. května 1895 v Nové Říši na Moravě v rodině poštmistra Josefa Sedláka. Navštěvoval trojtřídní měšťanskou školu v Třešti, později vyšší reálku v Telči, kde maturoval s vyznamenáním r. 1914. Rodinné a krajové prostředí hluboce zapůsobilo na vytváření jeho myšlenkového profilu, rovněž na něho měla vliv vojenská služba v letech I. světové války. Po krátké době učitelování narukoval r. 1915 a sloužil až do r. 1918. V této době vzniklo jeho přátelství s básníkem Otokarem Březinou, pod jehož vlivem začal tvořit.
Po roce 1918 se opět vrátil do školní služby a působil na několika obecných a měšťanských školách. Přitom si neustále prohluboval své vzdělání, zvláště jazykové (složil jazykové zkoušky z češtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny). Hodně cestoval, zvláště po zemích jižní a západní Evropy. Od r. 1926 působil na odborných školách pro ženská povolání postupně ve Velkém Meziříčí, v Českých Budějovicích, Duchcově, Chrudimi, Mladé Boleslavi a v Olomouci. R. 1950 odešel do výslužby a 26. října 1964 v Olomouci zemřel.
Dílo Josefa Marcela Sedláka vznikalo pod silným vlivem Otokara Březiny, kterého často navštěvoval a u něhož se seznámil i s Jakubem Demlem. Tvoří ho jednak tisky a úvahy věnované Otokaru Březinovi (Gotické sny, Hovory s věčností, Meditace, Vlny k druhému břehu, Památce Otokara Březiny), jednak sbírky veršů (Domov, Hvězdy domova, Matka, Světlo života, Za jižním sluncem, Žatva aj.). Vydával je s pomocí sourozenců Julia Sedláka a Žofie Harbichové, vzorně tištěné v předních tiskárnách (Kryl a Scotti v Novém Jičíně, Jan Mucha ve Velkém Meziříčí). Poslední jeho tištěnou sbírkou je Novoříšská balada z r. 1945 (osud obětí koncentračních táborů z Nové Říše), další sbírky zůstaly v rukopise, mezi nimi i rozsáhlý cyklus veršů Píseň o Marcelinu, čerpající z rodové minulosti.
Pozůstalost obsahuje výběr z básníkovy korespondence, v němž jsou zastoupeny zvláště soubory dopisů jeho osobních přátel (Otokar Březina, Jaroslav Hruban, Otto Rydlo, knihovník Ladislav Řezníček, Albert Vyskočil) i dalších literárních přátel (P. Sigismund Bouška, Jakub Deml, Josef Florián, P. Ludvík Vrána). Z rukopisů mají velký význam jeho poznámky o rozhovorech s Otokarem Březinou, zachovány jsou i rukopisy a tisky většiny Sedlákova díla.
Literární pozůstalost Josefa Marcela Sedláka získal literární archiv Památníku národního písemnictví roku 1972 darem od básníkovy manželky. Je zapsána pod přírůstkovým číslem 80/72 a uložena ve 3 kartónech, zahrnuje období 1901 - 1964.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace