Literární archiv Památníku národního písemnictví - Schwarzová Růžena

Vyhledávání:
Růžena Schwarzová
(1892-1973)

Básnířka a prozaička, narodila se 10. ledna 1892 v    Českých Budějovicích, zemřela 3.    ledna 1973 v    Praze.
Dětství prožila ve svém rodišti. V    roce 1913 byl její otec, soudní prezident Václav Schwarz přeložen do Tábora, který se stal. R. Schwarzové pravým domovem. Uchovala si k    němu bezprostřední vztah oddanosti a lásky až do pozdního věku. V    roce 1916 se seznámila s    Růženou Svobodovou, stala se její oddanou žačkou a Svobodová ji také uvedla do literatury. Vděčnou vzpomínkou na toto údobí je kniha vzpomínek Růžena Svobodová ve vzpomínkách své žačky (1940). Po smrti Růženy Svobodové patřila Růžena Schwarzová ve 20. a 30. letech k    přátelskému kruhu F. X. Svobody.
Zatímco v    generaci žen, za které mluvila Růžena Svobodová, živil vyčerpávající zápas se zkostnatělou společností pocity životního zmarnění, tragické oběti a pesimismu, pojí se v    Růženě Schwarzové důvěřivý optimismus mládí s    radostnými nadějemi, vyvolanými obrodou společenského a kulturního života v    osvobozeném státě. Umělecký svět Růženy Schwarzové vyrůstal z    citového a smyslového opojení životem a jeho dary. Její hrdinky jsou mladé dívky, které přes své citové zmatky a dívčí zklamání si uchovávají velké životní cíle a nerezignují na ně, i když se potkávají s    nepochopením a těžkými osudovými ranami. Po druhé světové válce se Růžena Schwarzová přihlásila s    verši, naplněnými vírou v    životaschopnost národa a ve vítězství jeho spravedlivé věci.
Růžena Schwarzová překládala též díla jí přátelsky blízkých autorek, především z    bulharštiny Ljubu Kasarovou a z    polštiny Z. Kossakovou. Z    jejích četných přátel jí byli nejbližší slezský malíř a grafik Ferdiš Duša a hudební skladatel Otakar Jeremiáš - jeho několik rukopisů skladeb inspirovaných verši Růženy Schwarzové nebo skladeb jí věnovaných je uloženo v    její literární pozůstalosti. Sblížila se také s    ruským básníkem Konstantinem Balmontem, který přeložil několik jejích básní do ruštiny. V    dochované korespondenci jsou nejobsáhlejší především dopisy Růženy Svobodové z    let 1916 - 1919 (31), F. X. Svobody z    let 1916 - 1937 (47), Boženy Benešové z    let 1918 - 1936 (11), Antonína Klášterského z    let 1918 - 1937 (43) a Emanuela Chalupného z    let 1920 - 1947 (13).
Literární pozůstalost Růženy Schwarzové byla věnována literárnímu archivu PNP postupně básnířkou v    posledních letech jejího života, zejména v    roce 1971 a je uložena celkem v    8    archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 40/71. Zahrnuje období 1824 - 1973.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace