Literární archiv Památníku národního písemnictví - Skopec Jindřich

Vyhledávání:
JINDŘICH SKOPEC
(1873 - 1942)

Narodil se 12. 7. 1873 v Sadské, zemřel 3. 5. 1942 v Praze. Po studiích na pražském novoměstském gymnáziu v Truhlářské ulici, která ukončil maturitou v r. 1892, vstoupil na bohosloveckou fakultu. Po vysvěcení působil od léta 1896 jako kaplan a později jako administrátor v Manětíně. Poté byl kooperátorem v Bystřici u Benešova a 5. 8. 1901 se stal dómským vikářem u sv. Víta na Hradčanech. Zároveň zastával v letech 1902 - 1906 úřad adjunkta kapitulního archivu. Byl katechetou několika pražských škol (1907 - 1935 na dívčím gymnáziu Minerva).
V letech 1917 - 1928 a 1934 - 1942 byl farářem kostela P. Marie na Slupi, v mezidobí působil mj. jako proboštský vikarista na Vyšehradě.
Jeho jméno je nejčastěji připomínáno v souvislosti s edicí Pamětí Františka Jana Vaváka (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907-1938), jež byla Skopcovým nejvýraznějším vědeckým počinem. Podílel se však již v dobách bohosloveckých studií na organizaci Národopisné výstavy (1895). Své verše podepisoval nejprve pseudonymem Václav Lípa, později vlastním jménem. Jako autor se neprosadil, o literaturu se však zajímat nepřestal.
Úvodní oddíl pozůstalosti - doklady, není příliš rozsáhlý. Za zmínku stojí především doklady rodičů.
Nejzajímavější částí fondu je korespondence. Skopec si dopisoval v letech 1909 - 1942 s Josefem Florianem, Antonií Florianovou, Jakubem Demlem, Antonínem Ludvíkem Střížem a patřil mezi pravidelné odběratele staroříšských tisků. Pozůstalost obsahuje také konvolut listů Jindřicha Skopce sestře Anně z let 1891 - 1901, které částečně zachycují jeho pobyt v semináři a kaplanování v Manětíně a Bystřici u Benešova. Zbytek korespondence, ač obsahuje i další zajímavé pisatele (V. Bitnar. K. Dostál-Lutinov, Č. Zíbrt), není příliš důležitý jednak z důvodu torzovitosti zachovaných materiálů, jednak kvůli úřední povaze řady dopisů. Korespondence korporační (Národní muzeum, Knížecí arcibiskupský ordinariát, Řád, Vyšehrad) se týká převážně vydávání Vavákových Pamětí.
Oddíl rukopisů je tvořen z větší míry opisy Pamětí F. J. Vaváka a pracovními materiály k připravované edici. Také rukopisy cizí, tisky a výstřižky se týkají v převážné většině vydávání Vavákových Pamětí, případně přibližují životní osudy milčického rychtáře.
Fragment pozůstalosti Jindřicha Skopce je v LA uložen ve 2 kartónech. Větší část fondu (celkem 11 kartónů) je uložena ve sbírkách archivu Národního muzea v Praze. Fond zahrnuje období 1837 – 1942.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace