Literární archiv Památníku národního písemnictví - Smazalová Šárka

Vyhledávání:
Šárka Smazalová
(1945-1968)

Narodila se 15. června 1945 v Praze, zemřela 5. října 1968 tamtéž. V roce 1962 maturovala na jedenáctileté střední škole v Praze, v letech 1963 - 1968 studovala filozofii a psychologii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro nemoc musela ve  3.  ročníku studium na rok přerušit a v únoru až květnu 1966 pracovala jako pomocná síla ve Vinohradské nemocnici v Praze na dětském oddělení. Při léčení se velmi sblížila se  spisovatelkou a lékařkou Valjou Stýblovou.
18. prosince 1967 se provdala. Poezii psala již od dětství a publikovala od poloviny 60. let v Mladém světě, Divokém víně, My 67, Večerní Praze, připravila též pásmo svých veršů pro večer pořádaný filozofickou fakultou. Většina básní však byla objevena až po smrti autorky, kterou literární kritici považovali za  velký talent.
Vladimír Justl pořídil výbor z básní napsaných v letech 1961 - 1967, který vyšel v roce 1972 v nakladatelství Vyšehrad pod názvem Flétnové vábení. Některé básně Šárky Smazalové se objevily na stránkách Květů, Mladého světa, Zemědělských novin, Lidové demokracie, Programů Státního divadla v Brně. Z její básnické tvorby byly sestaveny i dva programy v  pražské Viole: Dvojhlas - Večer poezie Šárky Smazalové a Zdeňka Rosenbauma (byl uveden v roce 1969) a pořad Na dotek ruky - Verše Šárky Smazalové a Jany Rathouské (premiéra se uskutečnila v lednu 1978), přičemž pro výzdobu scény byly použity kresby Šárky Smazalové. Její verše byly zahrnuty také do antologie Brevíř lásky, vydané v Supraphonu, a zněly z  rozhlasu.
V roce 1978 vydali Milada a Jan Smazalovi básnickou prózu Dospívání jako soukromý tisk k 10. výročí úmrtí dcery. Velký úspěch zaznamenala též satirická divadelní hra Čaj, napsaná během dvou dnů v lednu 1967 a uvedená v divadelním klubu U Orfea v Praze, kde byla v letech 1969 - 1971 asi dvacetkrát reprizována.
Tvorba Šárky Smazalové je zachována v úplnosti. V její literární pozůstalosti najdeme rukopisy a strojopisy veršů - od prvních pokusů z roku 1949 až po básně psané na konci života, prózy, divadelní hru a velké množství kreseb - od těch, které vytvořila nejistá dětská ruka, až po ztvárnění originálních nápadů. Velkou část pozůstalosti tvoří školní sešity, záznamy univerzitních přednášek a osobní poznámky z doby studií.
V přijaté korespondenci najdeme jednotlivé dopisy redaktorů (R. Křesťana, V.  Stuchla, J. Šnobra) a přátel, větší soubor tvoří dopisy od babičky Marie Jelínkové. Velmi významné jsou dopisy Šárky Smazalové adresované rodičům a babičce - v nich se obrážejí i osudy mladé básnířky - pobyty v nemocnici, v lázních, na brigádách, na prázdninách, cesty do  zahraničí, ale i závažná životní rozhodování. Jsou také klíčem k lepšímu pochopení její tvorby. Důležitá je též korespondence rodičů, týkající se vydání Flétnového vábení a Dospívání i pořadu ve Viole. Mnoho o životě a díle této autorky napoví i dochované cizí rukopisy - Jindřicha Hilčra, Vladimíra Justla a Valji Stýblové.
Literární pozůstalost Šárky Smazalové získal literární archiv Památníku národního písemnictví od její matky Milady Smazalové v roce 1982 a je uložena ve 12 kartónech pod  přírůstkovým číslem 30/82. Fond zahrnuje období 1945 – 1982.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace