Literární archiv Památníku národního písemnictví - Společnost Boženy Němcové

Vyhledávání:
SPOLEČNOST BOŽENY NĚMCOVÉ
(1932)

Spolek se sídlem v   Praze pro propagaci života a díla Boženy Němcové.
Byl založen v   roce 1932 a trvá dosud.
Vznikl na popud Ženské národní rady z   přesvědčení, že památka největší české spisovatelky nebyla dosud naším národem dostatečně uctěna, aniž by bylo náležitě využito jejích hodnot. Cílem byla propagace díla Boženy Němcové, postavení pomníku v   Praze, definitivní vydání spisů B. Němcové a jejich využití, seznámení se vším, co se týká její osobnosti.
Po ustavení výboru, kde zasedaly významné osobnosti z   kulturního a uměleckého života (L. Baudyšová, L. Coufalová-Zatloukalová, Albína a Anna Honzákovy, Arne Novák, O. Sedlmayerová, K. Svoboda, F. F. Plamínková aj.), byla Společnost rozdělena do čtyř sekcí - literární, muzeální, pomníkové a finanční - s   přesně vymezeným programem. K   nim přibyl ještě propagační odbor, který se staral o proniknutí spolku do povědomí širokých vrstev československé společnosti a rozšiřování členské základny. S   vyřizováním agendy pomáhala Ženská národní rada.
Předsedkyní Společnosti Boženy Němcové se stala A. M. Tilschová, jednateli Josef Kopta, N. Melniková-Papoušková, F. F. Plamínková, V. Urbanová, pokladníkem E. Roos a později V. Pospíšil, předsedkyní propagačního odboru H. Dvořáková, členy spolku či výboru byli např. K. Baxa, M. Hýsek, M. Králová - Horáková, A. Pražák, F. Pražák, F. S. Procházka, J. Thon, J. Vele, A. Wenig, Z. Wirth atd. K 10. květnu 1934 měla Společnost 11 zakládajících členů, 208 členů činných a přispívajících, z   nichž se větší část přihlásila na základě osobního pozvání nebo letákové agitace.
Finance spolku byly uloženy na účtu Zemské banky a na šekovém účtu u Poštovní spořitelny v   Praze. Nejprve šlo pouze o členské příspěvky, dary od různých korporací a institucí, peníze z dobrovolných sbírek, později přibyly prostředky také z   výtěžků akcí, které Společnost pořádala. Šlo především o cykly přednášek týkající se života a díla Boženy Němcové (přednášeli Mil. Novotný, J. Kopal, Arne Novák, F. X. Šalda aj.), výstav (např. spolupořádání výstavy v   České Skalici, kde Společnost zajistila řečníky a zapůjčila materiály z   Národního muzea), pořádání slavností v   Lobkovickém paláci a na Malé Straně. K zahradní slavnosti ve Valdštejnské zahradě v   Praze byl vydán první tisk, obsahující přednášky o významu Boženy Němcové. Kniha vyšla nákladem Jana Jiránka v   Turnově.
Další činností spolku bylo uspořádání cyklu pod názvem Návštěvy v   ateliérech českých umělkyň v   Praze, které vedla N. Melniková-Papoušková, vydávání brožurek a letáků, pořádání zájezdů do České Skalice, divadelních představení, shromažďování peněz k   postavení pomníku B. Němcové apod. Činnost byla hodnocena na výborových a valných schůzích Společnosti a také v   tisku (články v   časopise Ženská rada).
Spolkový archiv obsahuje doklady - stanovy, členskou abecední kartotéku, seznamy členů a adresáře, zápisy ze schůzí aj. Korespondence spolku přijatá i odeslaná se týká převážně žádostí o finanční a materiální podporu od jednotlivců i korporací, termínů přednášek, zapůjčení prostor k   přednáškové i výstavní činnosti a přijímání nových členů. Korespondence cizí je zastoupena několika dopisy, které se také vztahují k   činnosti spolku. Vlastní rukopisy (hodnocení přednášek, koncepty pozvánek), tisky (opět pozvánky na kulturní akce), jeden výstřižek a fotografie z   valné schůze tvoří doplněk fondu. Většina písemností je z   počátečního období činnosti spolku z   let 1932-1936. Fond získal Literární archiv Národního muzea a byl později delimitován do Literárního archivu Památníku národního písemnictví a zpracován pod přírůstkovým číslem 45/2001. Je uložen ve 4 archivních kartonech a zahrnuje období 1932 - 1936.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace