Literární archiv Památníku národního písemnictví - Stryjová Marie

Vyhledávání:
Marie Stryjová
(1931-1977)

Narodila se roku 1931, zemřela roku 1977. Spisovatelka, redaktorka a překladatelka.
O jejím mládí a studiích není téměř nic známo. Pocházela z Volyně, odkud si jako dítě přivezla do Čech vzpomínky, které později zpracovala ve své literární tvorbě. Provdala se za  Bedřicha Loewensteina, s  nímž měla dvě dcery, Miriam a Šimonu. Časté konflikty v rodině a různé problémy osobní ji dovedly až na psychiatrickou kliniku; z  tohoto prostředí také pocházela řada jejích povídek (např. Chtěla jsem zůstat zdravá aj.).
Napsala sbírky básní pro dospělé (Golem smrti, Láska, Soubory po půlnoci, Za šerou zdí, Zatmění hvězd) a pro děti (Pojď sem, Puňťo, Říkanky aj.). Ve svých povídkách se zabývala hlavně problematikou Volyňských Čechů. Shromažďovala různé materiály, poznámky a výpisky. Výsledkem byl cyklus povídek nazvaný Nad rovinou. Mezi další sbírky povídek patří např. Caprichos I a II, Kroupy, Měsíc, Pokojík a povídky a pohádky pro děti (Dřevění panáčci).
Ve svých odborných pracích recenzovala hlavně dílo Alexandra Solženicyna. Psala lektorské posudky (Soví křídlo, Slepci bez holí), literárně kritické studie (Turgeněv a Bělinskij) a referáty o životě a jazyku Volyňských Čechů.
Přeložila řadu povídek a veršů z ruštiny a polštiny. Přispívala svými texty do časopisů Ruský jazyk, Studentské listy, měsíčníku Květen, její studie byly otištěny i ve Filozofickém časopise ČSAV. Redigovala časopisy Ruský jazyk a Ogoňok.
Osobní fond Marie Stryjové obsahuje pouze zlomek jejích dokladů a dokladů rodinných. Korespondence není nijak rozsáhlá, nejvíce je v ní zastoupena vzájemná korespondence s Bedřichem Loewensteinem. Podstatnou část fondu tvoří rukopisy vlastní, obsahující verše, prózu, odborné články, překlady a pracovní materiály, dále několik rukopisů cizích, tisky, výstřižky a pouze jeden vlastní fotografický portrét. Osobní fond je uložen v 9 archivních kartónech. Zpracován je pod přírůstkovým číslem 1/79 a zahrnuje období 1938 - 1977. Fond začala zpracovávat Ivana Macková, po jejím úmrtí práci dokončila Liběna Šolcová.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace