Literární archiv Památníku národního písemnictví - Šnajdr Karel Sudimír

Vyhledávání:
KAREL SUDIMÍR ŠNAJDR
(1766 - 1835)

Narodil se 14. 12. 1766 v  Hradci Králové a zemřel 17. 5. 1835 ve Smidarech. Právní úředník, básník.
Po absolvování gymnázia v  Hradci Králové odešel do Prahy na filozofická studia, protože měl zvláštní zalíbení v  básnické a filozofické německé literatuře. Po kratších pobytech v  Německu se vrátil do Prahy, aby dokončil právnickou fakultu. Po soudních zkouškách byl v  roce 1792 jmenován radním při magistrátě v  Hradci Králové. Potom nastoupil svoji životní dráhu vrchnostenského justiciára, ve které vystřídal několik šlechtických panství. Nejdéle pracoval na panství Colloredo-Walsee v  Dymokurech, v  Městci Králové a ve Smidarech.
Karel Sudimír Šnajdr ani při své právní službě nezapomínal na literaturu, přátelil se s  různými básníky a spisovateli a sám psal básně - nejprve německy. Již v  roce 1799 vydal k  prospěchu pohořelých libáňských občanů báseň Die Entzauberung a příspíval do domácích i zahraničních časopisů.
Když se seznámil s  horlivými vlastenci na Bydžovsku a Hradecku , změnil na radu svého přítele Josefa Liboslava Zieglera své dosavadní jméno Karel Agnel Schneider na Karel Sudimír Šnajdr. Psal své básně česky, češtinu si velmi zamiloval. Oba svazky jeho básní s  názvem Okus v  básnění českém jsou uloženy v  literárním archivu Památníku národního písemnictví, stejně tak i výbor básní s  názvem Rukou vetchou. Nejznámějším jeho dílem je balada Jan za chrta dán.
Pozůstalost K. S. Šnajdra není rozsáhlá, kromě zmíněných svazků jsou zachovány jen německy psané oslavné vojenské básně a také písně na rozloučenou, několik dokladů osobních i rodinných a 3 dopisy.
Rozsáhlejší je pozůstalost jeho potomků, zejména pravnuků Josefa Dominika a Karla, prapravnuků Josefa Z., Viktora a Marie. V  rodinném archivu najdeme i část pozůstalosti rodu Sluníčků – Jana, Daniela a Marie, protože Josef Dominik Schneider se oženil s  Marií Sluníčkovou, dcerou Daniela Sluníčka. (Pozůstalost D. Sluníčka je rovněž uložena v  literárním archivu Památníku národního písemnictví.)
Pravnuk Josef Dominik Schneider (1864 - 1931) byl inženýr chemie a profesor české techniky v  Praze. Pravnuk Karel Šnajdr (1861 - 1893) byl rovněž chemik a ředitel několika cukrovarů, naposledy v  Nicaragui ve městě Jinotega, kde také předčasně zemřel.
Prapravnuk – také inženýr chemie - dr. Josef Z. Schneider (1897-1970), syn Josefa Dominika a Marie, rozené Sluníčkové, byl profesorem Vysoké školy obchodní v  Praze a několika univerzit v  USA. Za 2. světové války byl technickým a hospodářským poradcem na  ministerstvu války USA a diplomatem. Josef Z. Schneider byl i členem mnoha spolků a organizací (Československého orientálního ústavu, Masarykovy akademie práce, Českého chemického spolku, Mezinárodní společnosti pro obchodní vzdělání SIEC aj.) Ještě v  důchodovém věku byl konzultantem jedné vědecké družiny ve Washingtonu. Oženil se, pracoval i zemřel v  USA, kde je i pochován.
Jeho bratr, zemědělský inženýr docent Viktor Schneider (1899-1948) byl ředitelem lobkowiczkých panství, spolupracovníkem Vysoké školy zemědělské a Masarykovy akademie práce v Praze. Sestra obou výše jmenovaných Marie Schneiderová se narodila v  roce l900, žila v  Praze a pracovala jako úřednice. Zpracovala rodokmeny rodu Šnajdrů a Sluníčků s  mnoha doplňky a připravila pozůstalost k  odevzdání do literárního archivu Památníku národního písemnictví. V  oddíle korespondence rodinné najdeme dopisy od Antonína Bělohoubka, Josefa Václava Friče, Eduarda Grégra, Josefy Náprstkové, Enrico Stanka Vráze aj. V  oddíle rukopisy jsou zachovány především práce prapravnoučat K. S. Šnajdra. Jsou to odborné práce Josefa Z. Schneidera v  češtině i v  angličtině, zejména jeho přednášky ze  zbožíznalství. Odborné články Viktora Schneidera jsou hlavně se zemědělskou tematikou – např. o pivovarnictví, vinařství, chovu vepřů, chovu stříbrných lišek apod. Marie Schneiderová se ve svých pracích zabývá životem a dílem svého otce, strýce Karla Šnajdra, dědečka Daniela a strýce Jana Sluníčka. Sepsala a doplnila fotografiemi také životopis svého bratra Josefa Z. Schneidera. Daniel Sluníčko má zde zachován vlastní životopis i s  vandrovnickou knížkou.
V  oddíle tisky a výstřižky jsou nejvíce zastoupeny články Josefa Z.  Schneidera,v  oddíle fotografie najdeme kromě snímků rodinných i snímky z  pobytů v  zahraničí. Pozůstalost Karla Sudimíra Šnajdra byla získávána drobnými dary v  letech 1932 - 1960 a je uložena pod přírůstkovými čísly 171/32, 34/35, 32/36, 138/36,143/37, 175/50, 39/57, 131/60. Vlastní rodinnou pozůstalost odevzdala Marie Schneiderová v  roce 1973, je uložena v  literárním archivu Památníku národního písemnictví v 7 archivních kartónech pod  přírůstkovým číslem 74/73. Zahrnuje časové období 1805 - 1973.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace