Literární archiv Památníku národního písemnictví - Vlach Miroslav

Vyhledávání:
Miroslav Vlach
(196-1968)


Narodil se 22. března 1896 ve Vinařicích u Kladna, zemřel 6. listopadu 1968 v Chýni u   Prahy.
Pocházel rodově ze Sobotky, jeho otec Jindřich Vlach byl železničním úředníkem, matka Božena, rozená Prokšová byla dcera vynikajícího soboteckého hodináře Jana Prokše a   nadšená ochotnická herečka. Oba rodiče předčasně zemřeli, a tak byl Miroslav vychován u   svých prarodičů Vlachových v Sobotce. Zde také vychodil obecnou a měšťanskou školu a   stal se vášnivým čtenářem. V letech 1910 - 1914 vystudoval Československou obchodní akademii v Praze a nastoupil jako úředník v cukrovaru v Dolním Bousově. Ze zaměstnání jej vytrhla vojenská služba, léta první světové války prožil na frontách v Rusku a v Itálii. Po   vzniku samostatné Československé republiky se přihlásil do nové armády, v roce 1920 absolvoval důstojnický kurz při Vojenské akademii v Hranicích a do roku 1928 působil v   různých posádkách na východním Slovensku. Pak byl přeložen do osobního oddělení ministerstva národní obrany, odkud byl po jeho likvidaci přeložen do ministerstva sociální a   zdravotní správy a koncem roku 1941 byl penzionován.
Hned po osvobození v roce 1945 se vrátil do aktivní vojenské služby a pracoval opět na ministerstvu národní obrany. Na vlastní žádost odešel 31. ledna 1948 jako plukovník do   Vojenského historického ústavu jako samostatný referent vojensko-historického oddělení. 1. srpna 1949 byl penzionován, musel pak opustit i pražský služební byt a žil až do smrti v   Chýni u Prahy.
Jeho kulturní zájmy jej vedly již od mládí k četbě a k ochotnickému divadlu. I   v   aktivní vojenské službě uplatňoval svůj smysl pro osvětovou práci a pro přesnou administrativu. Od konce 30. let k tomu přistupovaly stále rostoucí zájmy o historické a vlastivědné poznání Sobotecka. V letech okupace začal Miroslav Vlach publikovat první články rodopisné a   heraldické ve Věstníku soboteckém a ve Zprávách krajanského sdružení Mladá Sobotka, dvěma studiemi z těchto oborů přispěl i do Jubilejního sborníku města Sobotky 1948.
Po příchodu do Vojenského historického ústavu začal také navštěvovat vybrané přednášky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spřátelil se důvěrně s několika svými učiteli a kolegy (doc. Karel Kazbunda, dr. Jaroslav Werstadt, dr. František Šteidler, knihovník Miroslav Janovský), kteří ho v jeho historické práci podporovali. Kromě plnění svých pracovních úkolů ve VHÚ se stále více soustřeďoval na dějiny Sobotecka. V letních měsících pracoval v soboteckém muzeu na Humprechtě i v soboteckém městském archivu, s úžasnou pílí, svědomitostí a systematičností si budoval velký výpiskový a výstřižkový archiv a snažil se využít těchto svých poznatků i publikačně. Jeho studie se objevovaly ve Sborníku severočeského muzea, ve Zpravodaji Šrámkovy Sobotky atd. Během let převládly zájmy o   poznání kulturní minulosti Sobotecka, zvláště o dějiny divadla. Tak vznikla jeho studie o   Mánesově návrhu výzdoby stropu soboteckého divadla (sborník Sobotka 1968) i několik menších článků, ale hlavně dva obsáhlé rukopisy: Sobotečtí studenti kolem Thespidovy káry a   Sobotka a divadlo. Kulturní kronika malého města. Díl I - do roku 1862. Zvláště v této druhé práci se projevily všechny klady Vlachovy historické práce, zvláště dokonalá znalost rukopisných i tištěných pramenů i literatury. Škoda, že k dalším dílům této divadelní kroniky zůstal jen poznámkový aparát, protože autorovu práci přervala smrt.
Urna s jeho popelem je uložena na soboteckém hřbitově.
Celou písemnou pozůstalost Miroslava Vlacha předala po jeho úmrtí Marie Vlachová s   pomocí přátel dr. Karla Samšiňáka, dr. Vladimíra Šulce a Josefa Volfa do městského archivu v Sobotce. Po zrušení tohoto archivu se Marie Vlachová rozhodla předat písemnosti literárnímu archivu Památníku národního písemnictví, část převzal okresní archiv v Jeřicích a   teprve v roce 1983 se tato část vrátila k původnímu celku.
Při zpracování písemné pozůstalosti Miroslava Vlacha bylo rozhodnuto respektovat zvláštnosti jejího vytvoření. Bylo zachováno její rozčlenění, které je dílem autorovým, tzn. desetinné třídění, kde v tematicky řazených deskách jsou uloženy pohromadě výpisky, výstřižky, drobné tisky, výňatky z korespondence, případně i fotografie a další písemný materiál. Tomuto celku, který tvoří hlavní část pozůstalosti, předcházejí osobní doklady a   fotografie. Zmíněný tematicky uspořádaný celek pracovních materiálů je zaměřen na oblast Sobotecka. Následující rukopisy, tisky a pracovní materiály k dokončeným dílům Miroslava Vlacha i ke studiím rozpracovaným a na závěr jsou připojeny výstřižky, drobné tisky a knihy s   poznámkami Miroslava Vlacha, které se netýkají Sobotecka.
Rukopisy a pracovní materiály Miroslava Vlacha jsou v jeho pozůstalosti zachovány v   poměrné úplnosti. Lze jen upozornit, že jeho vojenskohistorické práce jsou uloženy ve   Vojenském historickém ústavu, kopie jeho studií o soboteckém ochotnickém divadle vlastní divadelní oddělení Národního muzea v Praze a veškeré pracovní materiály týkající se Fráni Šrámka byly předány Archivu Fráni Šrámka v Sobotce. Větší část dokladů a korespondence Miroslava Vlacha se nezachovala.
Písemná pozůstalost Miroslava Vlacha je důležitým pramenem k dějinám Sobotecka, zvláště k poznání jeho kulturních, literárních a divadelních tradic. Jsou zde shromážděny významné materiály týkající se Františka M. Vetešníka, Josefa Ladislava Turnovského, Františka Věnceslava Jeřábka, Václava Šolce, herce Karla Poláka, politika Jindřicha Maštálky a dalších vynikajících osobností. Neméně cenné jsou však i materiály shromážděné k   politickému, hospodářskému a správnímu vývoji území.
Zpracováním této pozůstalosti a jejím zpřístupněním badatelské veřejnosti splácíme velký dluh, který jsme vůči Miroslavu Vlachovi, příkladnému vlastivědnému pracovníku Sobotecka, dosud měli. Přehledné zhodnocení jeho života a díla i s částečnou bibliografií jeho prací přinesl obsáhlý nekrolog Miroslava Vlacha z pera doc. Karla Kazbundy, otištěný ve   Zpravodaji Šrámkovy Sobotky 6, 1969, č. 1.
Celá literární pozůstalost je uložena v 54 archivních kartónech pod přírůstkovým číslem 95/78. Zahrnuje období 1877 – 1969.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace