Literární archiv Památníku národního písemnictví - Zíbrt Čeněk

Vyhledávání:
Čeněk Zíbrt
(1864-1932)

Narodil se 12. října 1864 v Kostelci nad Vltavou, zemřel 14. února 1932 v Praze. Kulturní historik, bibliograf, etnograf, literární historik, redaktor, editor, univerzitní profesor, ředitel muzejní knihovny.
Studoval na gymnáziu v Písku a na pražské univerzitě, kde mu byl roku 1888 udělen titul doktora filozofie. Ve studiích pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a Petrohradě. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české filozofické fakultě, roku 1901 mu byl udělen titul mimořádného profesora. Roku 1904 byl – po odchodu A. Patery – jmenován ředitelem knihovny Musea Království českého. Roku 1891 založil společně s Luborem Niederlem první český etnografický časopis Český lid, jehož redaktorem zůstal až do své smrti roku 1932 (v letech 1915 – 1923 však časopis nevycházel). V letech 1899 – 1902 a 1905 – 1914 redigoval i Časopis Musea Království českého. Vedle desítek studií a stovek odborných článků byl i autorem a hlavním redaktorem široce pojaté Bibliografie české historie (vycházela v letech 1900 – 1912).
Písemná pozůstalost Čeňka Zíbrta se dochovala v neobvyklé úplnosti. Díky mnoha autorovým odborným i popularizačním aktivitám náleží mezi nejrozsáhlejší osobní fondy uložené v českých archivech – fond je po zpracování uchováván ve 196 kartónech. Ze Zíbrtových aktivit je nejlépe doložena činnost v redakci časopisu Český lid; dokládají ji tisíce dopisů, rukopisů cizích, fotografií a kreseb (příspěvky do časopisu a přílohy k nim). Dopisy adresované redakci Českého lidu i bez uvedení Zíbrtova jména byly při zpracování uloženy v oddílu korespondence přijaté, protože Zíbrt po větší dobu existence časopisu působil jako jediný redaktor této revue. Velké množství rukopisů zaslaných redakci nebylo v Českém lidu nikdy otištěno; vzhledem k tomu má dnešní badatel k dispozici rozsáhlý nepublikovaný etnografický, historický a kulturněhistorický materiál, který Zíbrt získával postupně snad ze všech koutů Čech (malá část těchto rukopisů byla v průběhu zpracování fondu publikována: Šel psotník po humnech (ed. J. Štursová, M. Sládek), Tanvald 1997).
Velmi dobře je doložena i Zíbrtova činnost na filozofické fakultě UK v Praze. Dokládají ji desítky dopisů, z rukopisů pak především Zíbrtovy univerzitní přednášky. Velmi často se však texty Zíbrtových vysokoškolských přednášek doslovně opíraly o již publikované studie; někdy je pak obtížné rozhodnout, která část rukopisu náleží k přednášce a která k rukopisu studie. Jen okrajově (tisky, fotografie) můžeme ve fondu nalézt zmínky o vysokoškolských exkurzích, které Zíbrt připravoval zejména na přelomu století.
Poněkud hůře je ve fondu doložena Zíbrtova činnost v knihovně Musea Království českého. Pouze korespondence s některými pracovníky muzea (zejména s Josefem Volfem) může být pramenem pro poznání této oblasti Zíbrtova života. V korespondenci přijaté se kromě toho často odráží zájem pisatelů o zapůjčení některých tisků a rukopisů z muzejních sbírek.
Vlastní Zíbrtovu vědeckou a tvůrčí činnost dokládá především oddíl rukopisů vlastních. Většina zachovaných rukopisů Zíbrtových studií byla za autorova života publikována; daleko četněji se zachovaly drobnější texty, rozsáhlejší studie nalezneme ve fondu spíše ve fragmentech. Z pracovních materiálů a opisů zaslouží pozornost opisy české raně novověké korespondence a výpisy z vatikánského archivu k českým dějinám 15. století. Pracovní materiály k Bibliografii české historie jsou dochovány jen torzovitě.
Zíbrtovy popularizační snahy dokládají především dopisy přijaté od korporací (baráčníci, sokolové, Radiojournal aj.). Zíbrt byl jedním z prvních českých odborníků, který s rozhlasem pravidelně a dlouhodobě spolupracoval; jeho rozhlasové přednášky (částečně zachované v oddílu rukopisů vlastních) měly ve své době značný ohlas. Korespondence s korporacemi mimo jiné dokládá i Zíbrtovu spolupráci při pořádání dobových historizujících slavností. Velký význam měly i Zíbrtovy kulturněhistorické fejetony, dochované v oddílu tisků a výstřižků. Zíbrt si uschovával i dobové výstřižky s kulturněhistorickými fejetony přátel a dalších autorů.
Pozoruhodné jsou i Zíbrtovy mezinárodní kontakty, dochované zejména v korespondenci přijaté, ale i v oddílu tisků (separáty). Velmi frekventovaná byla zejména korespondence s německými, ruskými a polskými badateli; snad nejhlubší kontakty měl Zíbrt s historiky z Ossolinea ve Lvově. Ve fondu ale nalezneme i odborné dotazy badatelů z USA, Velké Británie, severských zemí, Japonska aj.
Jen velmi málo se z fondu dozvíme o Zíbrtově osobním životě (ten byl ostatně pro Zíbrta velice dlouho druhořadou záležitostí). Jen v korespondenci s některými přáteli (J. Kalousek, O. Zachar) nalezneme občasné zmínky o Zíbrtových osobních záležitostech.
Literární archiv získal fond v letech 1950 – 1957; další části osobní pozůstalosti byly připojeny k fondu v letech 1994 a 1997 (delimitace z Archivu Národního muzea a z Ústředního archivu Akademie věd ČR). Celek byl zpracován pod přírůstkovým číslem 230/50, přírůstek z Archivu Národního muzea pod přírůstkovým číslem 74/94, přírůstek z Ústředního archivu AV ČR pod číslem 144/97. Časový rozsah fondu: (1361) - 1833 – 1932 – (1957).
Členění fondu:

Doklady (rodové a vlastní)
Korespondence vlastní        - přijatá od osob
- přijatá od korporací
- odeslaná osobám
- odeslaná korporacím
Korespondence rodinná (manželky)
Korespondence cizí
Rukopisy vlastní                - studie, články, přednášky, odborné zprávy
- univerzitní přednášky
- opisy a pracovní materiály - starší česká literatura
- lidové pohádky, pověsti, lidové a zlidovělé písně, dudáctví, lidové divadlo, lidové zvyky, lidové a dětské hry
- řemesla a živnosti,  pivovarnictví, vinopalnictví a kuchařství
- opisy a výpisy k českým dějinám 15. – 19. století, opisy české korespondence 15. – 17. století
- ostatní
- kartotéky
Rukopisy cizí (většinou drobné články do časopisu Český lid)
Tisky a výstřižky                - vlastní práce, články o něm
- separáty a drobné tisky cizí, kulturněhistorické fejetony a články
- ostatní
Fotografie                        -  osobní, rodinné
- osobnosti, lidové typy
- kroje, hry, lidové zvyky, národopisné výstavy (řazeno teritoriálně od západu na východ)
- architektura, nemovité památky (řazeno teritoriálně od západu na východ)
- ostatní
Varia (většinou kresby)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace